DomůNovinkyAustrálie chystá první větrné elektrárny na moři. Vyrábět budou energii pro miliony...

Austrálie chystá první větrné elektrárny na moři. Vyrábět budou energii pro miliony domácností

Date:

Nenechte si ujít

Jaký vliv má inflace na naše dluhy i úspory?

Inflace je bohužel nevyhnutelný jev, který ovlivňuje každého z...

Káně: pánové nebes

Káně, majestátní a ušlechtilí ptáci nebes, jsou symbolem síly...

Jakou velikost párty stanu zvolit nejen pro zahradní oslavu

Na současném trhu se můžete setkat s téměř nepřebernou...

Co změnila inflace na očekávaných tržbách e-shopů? Víme, do čeho nejvíce investují

Udržet si zákazníka i pro budoucí nákupy pomáhá podle...

Známe ceny levnějších a úspornějších procesorů AMD Ryzen

Začátkem ledna má výrobce uvést trio nových čipů pro...
- Komerční sdělení -časopis

Farma nedaleko Melbourne má obsahovat až 200 turbín, v oblasti Bassova průlivu jich vznikne několik.

Úvodní projekt vznikne na ploše 496 kilometrů čtverečních.
Star of the South má mít celkový výkon 2,2 gigawatty.
V odvětví se objevilo několik důležitých inovací.
Výstavbu brzdí náklady i environmentální faktory.
Počet fungujících větrných elektráren postavených na moři výrazně roste. Svou pilotní farmu tohoto druhu nedávno dokončila Francie a na stejnou cestu se nyní vydává Austrálie. Tato země chystá první zařízení u pobřeží. Úvodnímu projektu dala federální vláda v těchto dnech statut významné investice, čehož si všiml portál Electrek.

Spuštění výroby v roce 2030
Austrálie své nové větrné elektrárny chystá u pobřeží oblasti Gippsland nedaleko Melbourne. Jedná se o součást Bassova průlivu mezi kontinentem a ostrovem Tasmánie, která je známá silným větrem. Jako první ho má využít projekt Star of the South (Hvězda Jihu).

Tato farma vznikne na ploše 496 kilometrů čtverečních vzdálené od pobřeží 7 až 25 kilometrů. Celkově má instalace obsahovat až 200 turbín, jejichž výkon dosáhne 2,2 gigawatty. V současnosti by produkce stačila na pokrytí spotřeby pro 1,2 milionu domácností a zhruba 20 % dnešních potřeb státu Viktorie.

Termín dokončení celé farmy neznáme. Ředitel projektu Charles Rattray uvedl, že spuštění výroby elektřiny očekává v roce 2030. Nepochybně však půjde jen o část z plánovaných dvou stovek vrtulí postavenou v rámci první fáze. Jejich výstavbu primárně financuje dánská investiční společnost Copenhagen Infrastructure Partners přes svůj fond.

Prezentační video projektu Star of the South:
Star of the South není jediný soubor větrných elektráren, které mají v této oblasti australského pobřeží vzniknout. Region nabízí místo pro několik dalších obdobných zařízení. Cílem státu Viktorie je získávat z větru na moři 2 GW v roce 2032, 4 GW v roce 2035 a 9 GW v roce 2040. Plánované farmy tak budou vyrábět energii pro miliony domácností.

Pokroky i těžko řešitelné minusy
Tato část energetického sektoru má v příštích letech výrazně růst i díky inovacím. Výrobci produkují stále větší a výkonnější mořské turbíny, z nichž jedna nedávno dosáhla rekordu ve výrobě elektřiny. Šlo o prototyp z dílny společnosti Siemens Gamesa postavený u pobřeží Dánska.

Ze stejné dílny pocházejí první recyklovatelné čepele použité v německých vodách. Dosud zažité skládkování vyřazených komponent patří mezi velká negativa větrných elektráren. Řešení je již na světě, jeho masovější nasazení však potrvá léta. Stejně jako implementace nové strategie zvyšující produkci farem.

Těžko řešitelným minusem instalace zařízení na moři je cena výstavby a údržby. Oproti suchozemským farmám jsou tyto položky výrazně dražší a více ovlivnitelné počasím. Tato energetická zařízení kromě toho mohou měnit přirozené proudění vody i vzduchu.

Ovlivňují ptactvo i podmořský život
Výstavbu dalších podobných elektráren brzdí také oprávněné obavy týkající se života nad hladinou moře i pod ní. Problémem jsou například často fatální nárazy ptáků. Ty lze relativně jednoduše omezit, studie publikovaná v rámci žurnálu Ecology and Evolution hovoří o průměrném snížení úmrtnosti o 71,9 % jen namazáním jedné čepele načerno. V praxi to ale zatím nevidíme.

Ptactvo může představovat problém iz hlediska migračních tras či hnízdišť. To zpomalilo přípravu anglické mořské farmy Hornsea Three, jejíž výstavba může ovlivnit lokální populaci racku tříprsté. Její schválení bylo proto podmíněno zahrnutím umělých hnízd do projektu. Jak informoval portál offshoreWind.biz, v listopadu byl zahájen průzkum jejich přirozených hnízdišť.

Ohledně vlivů na podmořský život se vedou polemiky. Výstavba podle ReefCause vytváří škody a znečištění na mořském dně, jakož i hluk schopný nadobro vypudit některé druhy. K jeho snížení již dnes existují řešení.

Tichý však není ani následný provoz vrtule vytvářející nízkofrekvenční hluk pronikající vodním prostředím. Problém může představovat i elektromagnetické pole v okolí kabeláže propojující jednotlivá zařízení.

Základna větrných elektráren na druhé straně vytváří na jinak otevřeném moři jakési umělé útesy, které přitahují život ve více formách a některým živočichům mohou dát bezpečný prostor. Zejména tím komerčně loveným.

Environmentální faktory budou nepochybně pod drobnohledem, minimálně v nejbližších letech však rozmach větrných elektráren instalovaných na moři asi neutlumí. Austrálii budou v získávání energie z větru vanoucího nad pobřežními vodami pravděpodobně následovat další země.

Nejnovější příběhy

- Komerční sdělení -pr článek